Záměrem projektu je významně přispět k formování nového, rychle se rozvíjejícího akademického oboru indo-pacifických studií a k posílení výzkumných kapacit UP skrz sdílení znalostí a zkušeností s renomovanými zahraničními partnery. Prostřednictvím nově vytvořené sítě expertů na danou oblast, spolupracujících v rámci oborově zaměřeného znalostního centra, bude EUVIP zvyšovat povědomí zainteresovaných stran (nejen akademické obce, ale i tvůrců politik na národní i evropské úrovni a široké veřejnosti) o Indo-pacifickém regionu a o jeho strategickém, politickém a hospodářském významu pro Evropu. Jedním z výstupů projektu bude založení Myanmarského centra při Univerzitě Palackého. 

Více informací zde.

Cílem projektu je vyvinout metodologii etnografie na dálku a vyškolit v ní výzkumné pracovníky zabývající se Ujgurskou autonomní oblastí Sin-ťiang (XUAR) v severozápadní Číně. Metodologie bude dále využitelná pro jiné oblasti s omezeným přístupem k vědecky relevantním informacím.

Více informací zde.

Hlavním tématem projektu jsou dodavatelské řetězce léčivých rostlin ve střední Asii, tj. systém, v němž nezaměstnaní chudí obyvatelé mongolského venkova sbírají divoce rostoucí rostliny a prodávají je za dohodnuté ceny prostřednictvím obchodních sítí městským spotřebitelům v Mongolsku nebo Číně. PLANTECON bude zkoumat rozsah rychle se šířícího obchodu s rostlinami Fang Feng a kořenem lékořice a s tím spojené sociokulturní faktory, které ovlivňují vyjednávání o cenách a cenotvorbu. Projekt tak přinese nové poznatky v oblasti ekonomické antropologie a environmentální lékařské antropologie.

Více informací zde.

MaReLand je interdisciplinárním projektem a etnografickou studií rekultivací podél malajského pobřeží. Přístup státu a developerů během vytváření nových územních celků a umělých ostrovů je připomínkou neokoloniálního a neoliberálního přístupu mare nullius („moře nikoho“), čili velkého prostoru, který má být přeměněn za pomoci velkolepých stavebních projektů. Množící se obavy ze socio-ekonomických dopadů na životní prostředí a pobřežní komunity umocňuje kontroverze, která se s tímto jevem pojí. Na jedné straně stojí plány na vytvoření zelenějších a chytřejších hi-tech rekultivovaných kusů krajiny, na straně druhé jsou rekultivací transformovány oblasti trvalého dědictví jako jsou rybolov, mořská krajina či biodiverzita. Projekt MaReLand zkoumá výše uvedené konkurenční diskurzy udržitelnosti a kulturního dědictví, které zastávají různé subjekty. Výsledkem dvouletého bádání by mělo být rozšíření empirických znalostí o postupech souvisejících s právními oblastmi ekonomického aktivismu a diskurzu udržitelnosti a ochrany dědictví; prohloubení teoretických znalostí systému plánování a kompenzací u ostrovů, které mají teprve vznikat, a v neposlední řadě vyvinutí toolkitu pro řešení konfliktů v oblasti rekultivace půdy za pomoci etnografických důkazů.

Více informací zde.

Cílem projektu je rozvoj internacionalizace a kvality výzkumného prostředí na Univerzitě Palackého v Olomouci, včetně profesního růstu výzkumných pracovníků, a to prostřednictvím podpory projektů individuálních mobilit Marie Skłodowska-Curie Actions typu „fellowship“, které v hodnocení programů Horizont 2020 a Horizont Evropa dosáhly hodnocení alespoň 70 % z celkového počtu bodů, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků nemohly být financovány.

Univerzita Palackého v Olomouci v rámci výzvy poskytla prostor pro další rozvoj vědecké kariéry celkem pěti vědeckým pracovníkům v rámci Aktivity 1, tzv. Podpory „no money“ projektů MSCA – příjezdy do ČR.

Cílem projektu je rozvoj internacionalizace a kvality výzkumného prostředí na Univerzitě Palackého v Olomouci, včetně profesního růstu výzkumných pracovníků, a to prostřednictvím podpory projektů individuálních mobilit Marie Skłodowska-Curie Actions typu „fellowship“, které v hodnocení programů Horizont 2020 a Horizont Evropa dosáhly hodnocení alespoň 70 % z celkového počtu bodů, ale z důvodu nedostatku finančních prostředků nemohly být financovány.

Univerzita Palackého v Olomouci v rámci výzvy poskytla prostor pro další rozvoj vědecké kariéry celkem pěti vědeckým pracovníkům v rámci Aktivity 1, tzv. Podpory „no money“ projektů MSCA – příjezdy do ČR.

Program Science meets Regions je nástrojem pro podporu strategického zaměření výzkumu na témata důležitá pro regiony a města. Umožnuje navázání a prohloubení spolupráce univerzit a neakademického sektoru, zejména regionální veřejné správy. Projekt SCIENCE Flag propojil tři fakulty UP (FF, FZV a PřF) s Olomouckým krajem a Inovačním centrem Olomouckého kraje v rámci tzv. párovacího schématu, v němž se setkávají týmy či jednotlivci ze zapojených institucí při řešení společných aktuálních výzev s dopady na lokální a regionální úrovni. Projekt definuje tři oblasti spolupráce: 1. Vytvoření dostupné sítě tísňové péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením, 2. Digitalizace Olomouckého kraje, 3. Podpora rozvoje kulturních a kreativních průmyslů v Olomouckém kraji.

Klíčovými tématy projektu ENGAGEgreen jsou životní prostředí, změna klimatu a digitální tranzice. Cílem projektu je ustanovit přenos vědeckých poznatků z těchto oblastí do oblasti tvorby politiky jako běžnou praxi na jednotlivých partnerských univerzitách. V první fázi projektu je na UP realizováno párovací schéma navazující na projekt SCIENCE Flag v oblasti digitalizace. Hlavním výstupem projektu bude virtuální metodika pro spolupráci univerzit a veřejné správy, dostupná v režimu Open Access. Očekávaným dlouhodobým dopadem projektu je systematizace spolupráce s veřejnou správou na základě konceptu evidence-based policymaking.  

Vzhledem k významu měkkých dovedností v Evropském programu dovedností řeší EU tento nedostatek pomocí modelů definování kompetencí a dovedností, jako jsou EntreComp, LifeComp a klasifikace ESCO. Mezi měkkými dovednostmi a vzděláváním i trhem práce však stále existují nejméně dvě významné mezery: Tyto mezery se týkají vysoké atomizace a neexistence přísných a cenově dostupných metod odborné přípravy a hodnocení. MEGASKILLS je projekt, jehož hlavním cílem je pomoci překlenout tyto mezery mezi vzděláváním a trhem práce prostřednictvím výzkumu a návrhu inovativní a cenově dostupné metodiky pro školení a hodnocení měkkých dovedností, a to prostřednictvím 3 hlavních výzkumných úkolů, jejichž cílem je zjistit, jak na to: 1) dosáhnout konsensuálního paktu pro taxonomii a normalizaci měkkých dovedností na základě zjevných potřeb průmyslu a vzdělávání; 2) techniky školení a hodnocení prostřednictvím využití obrovského množství dat z interakcí hráčů s jejich oblíbenými videohrami (s ohledem na velmi vysokou penetraci videoher mezi občany v produktivním věku v Evropě) a využití algoritmů umělé inteligence a strojového učení a 3) implementovat metodiky a vzdělávací návrhy, které vytvoří cenově dostupnou strategii pro nové paradigma vzdělávání a práce na evropské úrovni.

V oblasti paměťových studií panuje široká shoda v tom, že zpochybňování propletených národních a nadnárodních kolektivních vzpomínek může posílit demokratické struktury. Tyto konflikty kolem paměťových procesů odhalují ústřední význam archivů, zejména pokud jde o zkušenosti a znalosti subalterních skupin, historicky vyloučených z veřejných debat. Archivy, ústřední předmět tohoto projektu, umožňují nové rozpracování historických a sociálních modelů, ale také poskytují základ pro nové promýšlení kulturního dědictví společností. Projekt TRANS.ARCH se zaměřuje na relativně neprobádaný rozměr této oblasti, a sice na různé politické, soudní, kulturní a umělecké využití archivů, které využívají kolektivy migrantů a sexuálních disidentů v Evropě a Latinské Americe. V souvislosti s tím jsou zkoumány mediální, technické, kulturní a estetické aspekty digitalizace znalostí, neboť přechod k digitálním archivům mění vztah mezi veřejným a soukromým. V současné fázi globalizace, kdy dochází k fragmentaci časů a geografických prostorů a k jejich novému propojení, mění procesy archivace také aparát písemných kultur. Projekt TRANS.ARCH je inovativní v tom, že vytvoří síť zkušených a mladých badatelů, kteří budou zkoumat současné funkce a využití archivů v kontextu krizí spojených s globalizací. Zatímco transatlantické složení konsorcia institucí zapojených do projektu umožní srovnávací analýzu evropského a latinskoamerického kontextu, inovativní zaměření na využívání archivů migranty a sexuálními disidenty bude vyžadovat, aby výzkumníci vytvořili nový transdisciplinární přístup se silnou genderovou perspektivou.